Zemřel Emil Pražan

Dne 27.8.2023 zemřel ve věku nedožitých 95 let Ing. Emil Pražan. Člověk, který celý svůj život zasvětil amatérskému filmu a byl bezednou studnicí znalostí o tomto oboru. O svém velkém vztahu k filmu svědčí i několik knih, které na toto téma napsal a také jeho účast v nesčetných porotách mnoha soutěží neprofesionálního filmu. Člověk, jehož přehled a znalosti nám budou chybět. Stejně tak nám bude chybět on, jako člověk a přítel. Čest jeho památce.


Poslední rozloučení s Emilem Pražanem proběhne 10. září od 16:00 v pražské Unitarii (Anenská 5, Praha 1). Pozůstalí zvou všechny Emilovi přátele ke společnému setkání a připojují prosbu; nenoste prosím žádné květiny ani věnce.

S velkou lítostí jsme přijali zprávu, že 27. srpna 2023 zemřel Ing. Emil Pražan, legendární osobnost českého amatérského filmu, která se této specifické autorské oblasti věnovala s velkým nasazením a obdivuhodnou erudicí více než šedesát let.

Do organizovaného amatérského hnutí se Emil Pražan výrazně zapojil v rámci Filmového klubu ROH v Hradci Králové, v jehož vedení působil od roku 1958. Při organizování klubové činnosti kladl vždy velký důraz na zajištění kvalitního vzdělávání filmových amatérů. Tato snaha byla završena v roce 1963 založením Krajské konzervatoře pro film a fotografii - první školy tohoto typu v republice, pro kterou se podařilo získat coby vedoucího lektora prof. Jána Šmoka, pedagoga pražské FAMU. Na základě úspěšně realizovaných vzdělávacích programů a kvalitativního vzestupu aktivit domovského klubu působil Emil Pražan od roku 1964 jako metodik amatérského filmu v Krajském osvětovém středisku v Hradci Králové a podobnou pozici zastával na celostátní úrovni v letech 1977-1990 v Ústavu pro kulturně výchovnou činnost, kterého je nynější Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS) nástupcem.

Emil Pražan spolupracoval v minulých letech s Národním filmovým archivem na realizaci několika rozsáhlých rozhovorů (mj. Galerie amatérských filmařů), v nichž zajímavým a často vtipným způsobem popsal mechanismy fungování amatérského filmového hnutí především v druhé polovině dvacátého století, a nebo carte blanche amatérských filmů zasazenou do programu kina Ponrepo. Emil Pražan dlouhodobě spolupracoval s NIPOS jako člen odborných rad pro amatérský a nezávislý film, konzultant dramaturgického a metodického směřování celostátní přehlídky filmové tvorby České vize, a nestor komunity amatérských filmařů.

Emil Pražan byl autorem mnoha historiografických publikací reflektujících vývoj amatérského hnutí v Československu. Za všechny můžeme zmínit Stoletou cestu amatérského filmu (2018), a Kroniku českého amatérského filmu (2005). Za svůj život vydal několik desítek odborných a metodických publikací věnovaných filmové tvorbě. Několik dekád působil jako pravidelný člen odborných porot amatérských přehlídek a festivalů. Emil Pražan je laureátem Ceny Ministerstva kultury za celoživotní přínos amatérskému filmu.

Nadhled, humor a erudice pana Emila Pražana nám všem budou chybět.

Rodinu amatérskych filmárov opustil významný človek, ktorý bol dlhé roky pre nás mnohých trpezlivým a vysoko odborne fundovaným učiteľom. Stretnutia s ním na mnohých súťažiach, jeho hodnotenia súťažných filmov a láskavé povzbudzovanie mne osobne dali odvahu tvoriť a vzdelávať sa. Jeho odborné články o amatérskej tvorbe vo VIDEOHOBBY mám všetky odložené. pretože obsahujú veľa múdrosti, ktorú si treba občas pripomenúť. Stále si opatrujem literatúru, ktorou veľmi zrozumiteľne ma viedol od námetu cez všetky etapy tvorby až po záverečný titulok KONIEC. Pán Emil Pražan, dielo, ktoré ste Vy vytvorili, sa nekončí. Vo filmárskej rodine má stále svoj význam a určite bude mať ešte dlhé pokračovanie. Česť Vašej pamiatke!

S Emilem jsem se prvně setkal v roce 1966, když jsem se společně s Jirkou Vlaštovkou přihlásil na tak zvanou „Lidovou filmovou akademii“ kterou pořádalo tehdejší ministerstvo kultury a vedoucím kurzu byl Emil Pražan a pan profesor Šmok, ale i další osobnosti z profesionálního filmu. Byl to pro mne začátek mého zájmu o film. Po srpnových dnech 1968 jsme se ztratili z očí. Velkým překvapením bylo pro mne, když jsem někdy v devadesátých letech se nenadále setkal s Emilem na Evropském Film a Video Festivalu v Lindau u Bodenskeho jezera. To už jsem žil v Německu a od roku 1992 jsem zasílal své filmy do soutěže Rychnovské osmičky. A po tomto setkání jsem počal pravidelně jezdit na filmové festivaly a soutěže do Čech. Emil byl pro mne učitelem, metodikem, ale zároveň i přítelem. Z Emilovy iniciativy jsme rozjeli Česko-Bavorskou spolupráci. Několikráte jsem mněl i tu čest sedět s Emilem v porotách mezinárodních filmových soutěží. Zásluhou Emila Pražana byly moje filmy též promítány v pražské „Kabelovce“. Emil Pražan byl pilířem českého neprofesionálního filmu. Již dnes nám chybíš Emile, Čest tvé památce.